Bylo napsáno mnoho knih o politice, společnostech a optimálním uspořádání státu. Tímto tématem se zabývali již ve starověku Sokrates, Platón či Aristoteles. John Milton, Jan Amos Komenský či Thomas Moore napsali svá vizionářská díla jako Ztracený ráj, Labyrint světa a ráj srdce či Utopie. Nicollo Machiavelli se ve svém díle Vladař snaží zamyslet o politickém uspořádání a mechanismech moci. Musíme vzpomenout i propagandistická díla Marxe či Hitlera jako Kapitál nebo Main Kampf.
Najdeme také celou řadu zamyšlení, která nám dokážou zodpovědět otázky ohledně politiky nebo moderní historie, která přináší souvislosti se současností.
Pokud chceme pochopit moderní českou historii především dvacátého století v kontextech tři sta let staré habsburské monarchie, určitě neuděláte chybu, pokud vyhledáte velmi zdařilou knihu někdejšího ministra kultury Pavla Tigrida se zajímavým názvem – Průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu. Jedná se o příběh do jisté míry prozaický, který ovšem exaktně reflektuje všechny důležité souvislosti a aspekty moderních českých dějin.
Mladá žena Lucie, která žije v Československu osmdesátých let dvacátého století a zvažuje emigraci na západ, se setkává na dovolené v tehdejší Jugoslávii se starším intelektuálem, který emigroval na západ už dávno. Společně rozmlouvají o Česku. O tom, co předcházelo totalitě, jaké chyby učinili tvůrci první republiky, jaké zrůdnosti se konali v padesátých letech.
Tato kniha dnes je umístěna zřejmě v každé knihovně, nicméně vydána byla v kanadském Torontu a k českému čtenáři si hledala cestu jen obtížně, protože patřila do revoluce mezi nežádoucí knihy. Kniha stojí za přečtení, protože nastavuje velmi nemilosrdně, ale realisticky zrcadlo českým dějinám a přináší tedy notnou míru poučení pro každého, komu není lhostejný osud vlastní země.