Vždycky na konci roku jsem ráda, že si konečně zase budu vybírat nějakou dovolenou. Protože opravdu hodně psychicky náročnou práci, jsem totiž učitelka. Takže jistě už všichni víte, že práce učitelky je opravdu náročná, a to hlavně na psychiku. A vzpomínám si taky na různé případy, kdy jsme měli ve třídě dva velice složité studenty. Ani nevím, jak to s nimi nakonec všechno dopadlo, protože jsme byli s ostatními učiteli opravdu bezradní, protože ti dva studenti v naší sedmé třídě byli opravdu nehorázně sprostí a taky drzí. Ani nevím, jak jsem to tam vydržela, ale vydržela jsem tam ještě další čtyři roky, než jsem odešla.
Absolutně to v té škole už nešlo vydržet, takže jsem si řekla, že se dám alespoň do cestování, abych si odpočinula. A řekla jsem si, že si dám od školy alespoň tři roky oraz a budu cestovat. U kvalitní cestovní kanceláře jsem si vybrala krásný zájezd a řekla jsem si, že procestuji skoro celou Evropu. Takže prvně jsem cestovala do Finska a taky do Norska. A musím uznat, že hlavně Norsko, ale pak taky Dánsko, mě velice nadchlo. A mi líbí se mi to, tak jsem řekla, že až můj syn bude taky větší, že by mohl cestovat se mnou. Ale protože syn byl dva týdny u svého otce v Itálii, takže já jsem si řekla, že ty dva týdny moc ráda procestuji.
Baví mě to a já si myslím, že syn bude asi po mě, protože můj syn už ve svých šesti letech poprvé cestoval, a to do Itálie za otcem, ale samozřejmě s babičkou. Nikdy bych do letadla syna takhle malého samozřejmě vůbec nepustila. A protože babička cestovala taky za svou rodinou do Itálie, protože předtím bydlela u mě, tak jsem si řekla, že to bude dobrý start synovi do života. A jak byste cestovali vy? Já dávám přednost letadlu, ale řeknu vám, že ze začátku jsme se opravdu bála, že budu mít smůlu, a to letadlo se mnou spadne. Nyní už létám moc ráda a beze strachu.